Vtipy podivuhodných chutí, vůní a barev…
Psané
Dnes ráno jsem sežral tři chlebíčky tak rychle, že si můj fitness náramek myslel, že cvičím…
Staršího, na kole jedoucího pána, zastaví v noci policejní hlídka.
„Kam jedete tak pozdě v noci?“
„Jedu na přednášku o špatném vlivu alkoholu, tabáku a nočního života na lidský organismus.“
Policista se ptá nedůvěřivě: „Prosím Vás, kdo organizuje takovou přednášku ve dvě hodiny v noci?!“
Muž odpoví: „Jako obyčejně – moje žena…“
Plynatý pracovník… prdělník.
Detektivka pro pivaře je… detekpivka.
Jak se říká skupině sta žen, které se jmenují Jana?… Stojan.
U soudu: „Babičko, tak nám povězte, jak se to všechno seběhlo?“
Babička: „No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo a hřálo, tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný a sedl si vedle mně. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen.“ Žalobce: „Bylo vám to nějak nepříjemné?“
Babička: „Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem byla ještě mladá.“
Soudce: „A co následovalo dál?“
Babička: „Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku a když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mně tam málem dotkl, pustil mne a zakřičel: Aprííl! Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!
Kámoška chtěla otevřít bar s názvem Bod G.
Ale bála se, že ho chlapi nenajdou.
Přijdou kohout, pes a vůl k předsedovi JZD s výpovědí.
„Ale proč vy tři vlastně chcete odejít z práce?“ ptá se předseda.
Kohout povídá: „kokrhám už ve tři hodiny ráno a lidi přijdou do práce stejně až v jedenáct. Koho by taková práce bavila?“
Pes povídá: „Já tady přes noc hlídám a lidi si klidně kradou ve dne. Koho by taková práce bavila?“
A vůl povídá: „Podívej, předsedo, když jsi tady ty, tak já už tu přece být nemusím.“
Místní opilec přijde do hospody s úsměvem od ucha k uchu.
Hospodský: „Ty jsi dnes nějaký veselý. Copak se stalo?“
„Tak to si poslechni. Víš, že bydlím blízko trati, že? Tak když jsem šel včera večer domů, uviděl jsem, že na kolejích leží přivázaná mladá holka – prostě jako v nějakém filmu. Spěchal jsem k ní, přeřezal provazy a vzal jsem jí k sobě domů. No, abych to zbytečně neprodlužoval: prostě jsem si s ní pěkně užil. Souložili jsme celou noc. Vyzkoušeli jsme všechny místnosti v baráku a vyzkoušeli jsme všechny možné polohy.“
Hospodský: „To je fantastické. Tos teda měl štěstí. A byla hezká?“
„To nevím. Hlavu jsem nenašel.“
Už mám dost toho, jak mi přátelé neustále nadávají na ceny. Káva 40 Kč, oběd 160 Kč, dezert 45 Kč, WC 10 Kč, parkování 50 Kč…
Prostě už nikoho nebudu zvát k sobě na návštěvu a hotovo.
